Scoppio del Carro per la Pasqua 2023
V Piazza del Duomo ve Florencii pro tradiční vypuknutí vozíku ve slavnostním Velikonocích v kontextu slavnostního pontifikačního předsedajícího arcibiskupa Florencie,it,Vrátila se do svých starověkých šatů historické znovuzceňování prasknutí vozíku,it,Nejstarší populární florentská tradice, která byla předána již více než devět století a chce rekvalifikovat skutky Florentines na křížové výpravy a jejich návrat do města,it,Kolumbina,es,Před více než pěti tisíci lidí,it,Udělal perfektní let,it, Kardinál Giuseppe Betori.
È tornata nella sua antica veste la storica rievocazione dello Scoppio del Carro, la più antica tradizione popolare fiorentina che si tramanda ormai da oltre nove secoli e vuol ripercorrere le gesta dei fiorentini alle Crociate e del loro ritorno in città.
La colombina, davanti ad oltre cinquemila persone, ha compiuto un volo perfetto, segno di buon augurio: il razzo, che ha la forma appunto di una colombina, Začal z oltáře katedrály, když je sláva intonovaná,it,Ve druhé polovině byl obřad přesunut na Velikonoční neděle a Florentines se rozhodl postavit triumfální vůz,it,vytáhl voly,it,který byl přiveden do Piazza Duomo s průvodem přes centrum Florencie,it,Po celý rok zůstává „Brindellone“ ve zvláštním vkladu Via Il Prato,it,Prezident Florentinského historického fotbalu Michele Pierguidi také oznámil data semifinále,it, ha acceso il Carro di Fuoco, detto “Brindellone”, posizionato tra Duomo e Battistero e poi, è tornata indietro.
Secondo la tradizione se la colombina riesce a rientrare ci saranno buoni raccolti. La storia affida a Pazzino de’ Pazzi, al rientro da una crociata nel 1099, le origini dello Scoppio del Carro. Fu Pazzino, Vlastně, a riportare alcune pietre focaie del sepolcro di Cristo con le quali poi a Firenze venivano illuminate le celebrazioni del Sabato Santo.
In un secondo tempo la cerimonia venne spostata alla Domenica di Pasqua e i fiorentini decisero di costruire un carro trionfale, trainato da buoi, che è stato portato in piazza Duomo con una processione attraverso il centro di Firenze.
La forma attuale del carro risale al ‘600.
Per tutto l’anno il “Brindellone” resta in un apposito deposito di via il Prato.
Come tradizione, před vypuknutím vozu, si è svolto il sorteggio delle partite del Torneo di San Giovanni del Calcio Storico Fiorentino.
Il Presidente del Calcio Storico Fiorentino Michele Pierguidi ha annunciato anche le date delle semifinali: 10 a 11 giugno e la consueta finale il giorno di San Giovanni, 24 Červen.
Sobota 10 giugno la prima semifinale vedrà, in piazza Santa Croce, Bílí Santo Spirito proti blues Santa Croce,it,Červen bude soutěžit Reds of Santa Maria Novella proti zeleným San Giovanni,it,«Kristus je opravdu vzkříšen,it,V písni jsme vyhlásili před evangeliem,it,Že toto je ústřední pravda naší víry, lze pochopit nasloucháním kázání Petra v domě Cornelio,it,Bez posledního oznámení o vzkříšení,it,ten příběh,it,že apoštol představuje v Pagani's House,it, campioni dello scorso anno.
Neděle 11 giugno si sfideranno i Rossi di Santa Maria Novella contro i Verdi di San Giovanni.
Questo il testo integrale dell’omelia del Cardinale Giuseppe Betori:
«Cristo è davvero risorto!», abbiamo proclamato nel canto prima del vangelo. Che questa sia la verità centrale della nostra fede lo si comprende ascoltando la predicazione di Pietro nella casa di Cornelio. Senza l’annuncio finale della risurrezione, quella vicenda, che l’apostolo presenta a casa di pagani, Mohlo by se to přizpůsobit případu postavy s úžasnými ctnostmi,it,ale co,it,Jak se děje několikrát v historii,it,V nepochopení uzavřel život a musel trpět smrtí,it,Pouze oznámení, že tato smrt byla vyhrána,it,Ten život se vrátil, aby zářil novým způsobem,it,Vykoupil tento příběh a něco nezveřejnilo,it,jedinečné v lidské historii,it,Můžeme věřit, že muž vstal ze smrti,it,Pietro se nabízí jako svědek,it,a důvěryhodný svědek,it,Protože jen on,it, ma che, come accade più volte nella storia, aveva chiuso la propria vita nell’incomprensione e aveva dovuto subire la morte. Solo l’annuncio che quella morte era stata vinta, che la vita era tornata a risplendere in modo nuovo, riscattava quella vicenda e ne faceva qualcosa di inedito, di unico nella storia umana.
Possiamo credere che un uomo sia risorto da morte? Pietro si offre come testimone, e testimone credibile, perché solo lui, A s ním nejužší skupina učedníků,it,Může říci, že poznal tvář mistra, který následoval po ulicích Palestiny a který byl ukřižován na Golgothovi v vznášení,it,Pro všechny ostatní,it,včetně nás,it,jsou uděleny,it,Spolu s tímto svědectvím,it,Pouze značky,it,Naše situace není příliš odlišná od situace, které evangelium říká v hrobu ráno prvního dne v týdnu,it,Je tam prázdný hrob,it, può dire di aver riconosciuto nel Risorto il volto del Maestro che avevano seguito lungo le strade della Palestina e che era stato crocifisso sul Golgota. Per tutti gli altri, inclusi noi, sono concessi, insieme a questa testimonianza, solo dei segni. La nostra situazione non è molto dissimile da quella di coloro che il vangelo ci dice presenti nel sepolcro la mattina del primo giorno della settimana. C’è un sepolcro vuoto, Existují listy, které obklopily Ježíšovo tělo „umístěné tam“ a jih,it,Kdo zakryl jeho tvář,it,„Zabalené na samostatném místě“,it,B.7b,ar,Podrobnosti o obtížné interpretaci,it,Evangelista si toho je vědom,it,kdo poznamenává, že ti, kteří tam byli,it,A důvodem je ten, že „dosud nerozuměli psaní,it,To je, že musel vstát z mrtvých “,it,Na tom místě,it,Existuje někdo, kdo překračuje temnotu a otázky,it,Je to žák „, který Ježíš miloval“,it,kdo „viděl a věřil“,it, che ne aveva coperto il volto, «avvolto in un luogo a parte» (Gv 20,6b.7b). Particolari di difficile interpretazione. Ne è consapevole l’evangelista, il quale annota che quanti erano lì non potevano capire, e il motivo è che «non avevano ancora compreso la Scrittura, che cioè egli doveva risorgere dai morti» (Gv 20,9).
In quel luogo, ale, c’è qualcuno che supera buio e interrogativi: è il discepolo «che Gesù amava» (Gv 20,2), il quale «vide e credette» (Gv 20,8). Egli, který přivítal mistrovskou lásku a vrátil ho,it,Vidí, co ostatní nevidí,it,Protože to nejsou příznaky, které porodí víru v vzkříšení,it,Ale je to víra, která nám dává oči, abychom rozpoznali známky života, které šíří v historii jako v tomto prázdném hrobu,it,Boží slovo pomáhá vytvářet pohled víry,it,Ukazovat, kde hledat známky Ježíše,it,A pouze otevřené a sebevědomé srdce v Ježíši,it,Pouze ti, kteří zažili jeho lásku,it,může to rozpoznat,it,Takto člověk přistupuje k realitě,it, riesce a vedere quello che gli altri non vedono, perché non sono i segni a far nascere la fede nel Risorto, ma è la fede a darci gli occhi per riconoscere i segni di vita che egli dissemina nella storia come in quel sepolcro vuoto. La parola di Dio aiuta a creare lo sguardo della fede, mostrando dove cercare i segni di Gesù. E solo il cuore aperto e fiducioso in Gesù, solo chi ha fatto esperienza del suo amore, può riconoscerlo.
È così che l’uomo si accosta alla realtà: Nejsou to fakta, která se ukládají na vlastní pěst,it,Je to pohled, který je zachycuje,it,Vypadá to, že z jejich horizontu vylučuje oblohu a vypadá, že se místo toho ohýbá na světě v pohledu oblohy,it,Vzdělávání srdcí tohoto pohledu je úkol, který je v našich dnech uložen,it,Dostat se z otroctví těch, kteří se snaží ovládnout rozsáhlé myšlenky a utvářet očekávání a nasměrovat spotřebu lidí v rámci hranic blízkého materialismu,it, è lo sguardo che li coglie. Ci sono sguardi che escludono il cielo dal loro orizzonte e sguardi che invece si piegano sul mondo nella prospettiva del cielo. Educare i cuori a questo sguardo è il compito che si impone ai nostri giorni, per uscire dalla schiavitù di quanti cercano di dominare il pensiero diffuso e di plasmare le attese e orientare i consumi della gente nei confini di uno stretto materialismo.
Ale velikonoční liturgie nám také dává krátký text Paolino, který jsme poslouchali jako druhé čtení,it,Křesťanská komunita Korintu upadla do hluboké nekonzistence,it,toleruje, že jeden z jeho členů má obarvenou nemorálnost,it,Hřích incestu,it,Protože „žije s manželkou svého otce“,it,Tolerance,it,s níž se v komunitě podíváme na tuto ostudnou situaci,it,Není diktováno podceňováním toho, co se stalo,it,od hrdého na to, že to vezme,it,„Není hezké, že se chlubíš“,it. La comunità cristiana di Corinto è caduta in una profonda incoerenza, tollerando che uno dei suoi membri si sia macchiato di immoralità, un peccato di incesto, poiché «convive con la moglie di suo padre» (1Cor 5,1). La tolleranza, con cui nella comunità si guarda a questa vergognosa situazione, non è dettata dalla sottovalutazione di quanto è accaduto, ale, naopak, dall’esserne orgogliosi. «Non è bello che voi vi vantiate» (1Cor 5,6do), apoštol je vyčítá,it,Za předpokladu, že dosáhl křesťanské dokonalosti,it,Korintským věří, že po získání duchovního rozměru je lhostejné k materiálním rozměrům života,it,včetně sexuality,it,Protože se cítí z Boha,it,Považují se za dobré a zlo a odváží se potvrdit,it,«Všechno je pro mě zákonné,it,Abychom pochopili nebezpečí,it,Paolo se spoléhá na obraz chleba,it,Protivník s nulovým chlebem a kvaseným chlebem,it,Podle jeho slov jsou kvasinky synonymem korupce,it. Presumendo di aver raggiunto la perfezione cristiana, i Corinzi ritengono che l’aver acquisito una dimensione spirituale renda indifferenti di fronte alle dimensioni materiali della vita, inclusa la sessualità. Poiché si sentono di Dio, si ritengono al di là del bene e del male e osano affermare: «Tutto mi è lecito!» (1Cor 6,12).
Per far comprendere il pericolo, Paolo si affida all’immagine del pane, contrapponendo pane azzimo e pane lievitato. Nelle sue parole il lievito è sinonimo di corruzione, "Z zlomyslnosti a zvrácenosti",it,A nulový chléb je symbolem novosti křesťanského života,it,Stejně jako nulový chléb znamenal svobodu Izraele z Egypta otroctví,it,Běda nechat komunitu vstoupit do komunity,it,Místo toho musí být komunita vedena „upřímností“ a „pravdou“,it,Žít s upřímností a pravdou,it,to znamená, s transparentností a loajalitou,it,konzistence a spravedlnost,it,Postoje dnes nejsou moc snadné,it,Ve světě, ve kterém se skrýt, se zdá být nezbytným k dispozici,it,přezdívka,en (1Cor 5,8), e il pane azzimo è simbolo della novità della vita cristiana, così come il pane azzimo aveva segnato la libertà del popolo d’Israele dalla schiavitù d’Egitto. Guai a far entrare nella comunità ciò che diffonde il male. Occorre invece che la comunità sia guidata da «sincerità» e «verità» (1Cor 5,8). Vivere con sincerità e con verità, cioè con trasparenza e lealtà, coerenza e rettitudine. Atteggiamenti non molto facili oggi, in un mondo in cui nascondersi sembra un imperativo per affermarsi, od nickname který funguje jako závoj k identitě, aby nebyl zodpovědný za nic,it,zejména při šíření,it,A nenávist,it,Až do čínských krabic, ve kterých jsou páky finančních spekulací nebo průmyslových průmyslových skryté, aby znečišťovaly, aby znečišťovaly ekonomický život,it,Sociální a politika pro jejich prospěch,it,Přemýšlíme pouze o mnoha problémech,it,přesně v důsledku těchto postojů,it,zbytky bez platu,it,s nejistou budoucností,it,Mechanismus, který produkoval v křesťanské komunitě Korintu,it, soprattutto nello spargere fake news e odio, fino alle scatole cinesi dentro cui si celano quanti manovrano le leve delle speculazioni finanziarie o si industriano per inquinare la vita economica, sociale e politica a proprio vantaggio. Pensiamo solo ai tanti problemi di chi, proprio in conseguenza di questi atteggiamenti, resta senza stipendio, con davanti un futuro incerto.
Il meccanismo che si era prodotto nella comunità cristiana di Corinto, využívat spiritualitu, aby se považovali za nezodpovědné, aby se zaznamenaly realitu,it,se dnes opakuje,it,zbaveno náboženského házení,it,ve významných trendech rozšířené kultury,it,Ve skutečnosti je způsob, jak vztahovat se k realitě,it,Za dobrem a zlem,it,Proliferujte kulturu, která činí mystifikaci skutečného nástroje údajné svobody,it,Realita, jako by procházela rodina,it,generace,it,Být otcem,it, viene oggi riproposto, spogliato della veste religiosa, in significative tendenze della cultura diffusa. Sta prevalendo infatti un modo di rapportarsi al reale per cui a definirlo è la scelta soggettiva e la volontà di potenza, al di là del bene e del male. Prolifera una cultura che fa della mistificazione del reale uno strumento di presunta libertà. Ne vanno di mezzo realtà come la famiglia, la generazione, l’essere padre, matka a syn,it,Sféra sexuality ve všech jejích aspektech,it,Není ani způsob, jakým to rozpoznává, je upřímnější,it,nebo spíše začal,it,práce a její důstojnost,it,Nebo způsob, jakým se umístíte před pachatele,it,systematicky ignorování jeho lidského a sociálního uzdravení,it,Nemluvě o uznání lidské důstojnosti mužů,it,Ženy a děti prchají z válek,it,Sociální situace extrémní chudoby,it,Nechte se obarvit na cestování zoufalství,it,bez pokusu,it,mezinárodním společenstvím,it, la sfera della sessualità in tutti i suoi aspetti. Né è più onesto il modo con cui si riconosce, o meglio si misconosce, il lavoro e la sua dignità. O il modo con cui ci si pone di fronte al reo, disattendendo sistematicamente il suo recupero umano e sociale. Per non parlare del riconoscimento della dignità umana di uomini, donne e bambini in fuga da guerre, fame, situazioni sociali di estrema povertà, lasciati morire in viaggi della disperazione, senza che si tenti, da parte della comunità internazionale, Chcete -li najít model spolupráce mezi národy, kteří jsou schopni kombinovat aspirace chudých a dovednosti při recepci těmi, kteří mají větší zdroje,it,A pak válka,it,vráceno jako nástroj pro doménu,it,Dát tělo s násilím projektům hegemonie a moci,it,Stejně jako komunita Korintu riskoval zničení tím, že se nechal svádět myšlenkou, že popřel, že musel rozlišovat mezi dobrem a zlem na základě objektivní pravdy,it. E poi la guerra, tornata a essere strumento di dominio, per dare corpo con la violenza a progetti di egemonia e di potere. Come la comunità di Corinto rischiava di rovinare lasciandosi sedurre da un pensiero che negava di dover distinguere tra bene e male sulla base di un’oggettiva verità, Náš svět tedy riskuje zničení obrácení vztahu mezi pravdou a svobodou,it,Kdyby byl svět jen v našich rukou, neměli bychom útěk,it,Ale vzkříšený Kristus ukazuje, že lze vyhrát i smrt,it,byl vyhrán,it,Na základě lásky k němu,it,Boží Syn vytvořil člověka,it,S apoštolem Paulem také prohlašujeme,it,«Cristo,en,Více Velikonoc,co,Bylo to znechuceno,it,Beránek našeho vykoupení,it,dávat něčí život,it,Kristus porazil smrt a stal se zdrojem autentické svobody a plnosti života,it.
Se il mondo fosse solo nelle nostre mani non avremmo scampo. Ma Cristo risorto mostra che perfino la morte può essere vinta: è stata vinta, in forza dell’amore di lui, il Figlio di Dio fatto uomo. Con l’apostolo Paolo anche noi proclamiamo: «Cristo, nostra Pasqua, è stato immolato!» (1Cor 5,7). Agnello della nostra redenzione, donando la propria vita, Cristo ha sconfitto la morte ed è diventato fonte di autentica libertà e di pienezza di vita. Zúčastněte se tohoto zdroje pravdy a svobody, budeme schopni přinést naději světu a nasměrovat historii k obzoru bratrství a míru,it,To je to, co vyzařuje od Ježíšovy osoby,it,Dokud se nechcete osvětlit,it,Symbolem tohoto světla byl dnes náš vozík,it,Přivedení Fulgore a síly Krista na oblohu Florencie,it,jeho Velikonoc,it,Doufáme, že symbol nezůstává,it,Ale že se všichni proměníme ve světlo nového života,it,Dárek pro ostatní,it.
Questo è quanto si irradia dalla persona di Gesù, purché ci si lasci illuminare da lui. Simbolo di questa luce è stato il nostro carro anche quest’oggi, portando nel cielo di Firenze il fulgore e la forza di Cristo, della sua Pasqua. L’augurio è che non resti un simbolo, ma che tutti noi ci trasformiamo nella luce di una vita nuova, dono per gli altri.
Riprese video e foto di Franco Mariani.
Frank Mariani
Podle čísla 425 – Anno X del 12/04/2023
Následujte nás!